Hlavní výmluvy, proč nemohu být štědrý – Hlavní výmluvy mládeže a rodičů

Hlavní výmluvy mládeže a rodičů

1.      Jsem vysokoškolský student. Jsem už tak dost chudý. Bůh po mě nechce, abych dával ze svého vysokoškolského příjmu.

Souhlasím s tím, že studium na vysoké škole je pro studenta a jeho rodinu finančně náročné období, ale Bible nás učí, že dávání je přednost a zodpovědnost všech Božích lidí, nezávisle na věku nebo příjmu. Ve skutečnosti mnoho biblických příkladů štědrých dárců byli lidé na mizině (Lukáš 21,1-4; 2. Korintským 8,1-2), jednoduše proto, že byli proměněni Božím evangeliem vykoupení skrze Ježíše. Vím, že je to těžké, ale i pro vysokoškolské studenty by dávání mělo být v životě prioritou. Pracujete na brigádách? Vezměte ten malý příjem, který máte a zkuste Bohu začít dávat. I přesto, že je těžké tomu uvěřit, Bůh říká, že dávání je tím finančně nejbezpečnějším krokem, který můžeme udělat (2. Korintským 9,8), protože on sám mezitím naplní všechny naše potřeby.

2.      Jsem dítě. Jediné peníze, které mám, jsou moje kapesné. Z toho jistě nemusím dávat.

Tento pocit je pochopitelný, ale ztrácí se v něm smysl kapesného. Smyslem toho, že rodiče dávají dětem kapesné, je, aby se děti naučily spravovat peníze. Od dítěte, které dostane kapesné, se očekává, že se bude snažit zvládnout všechny zodpovědnosti, které se ke spravování peněz vážou, včetně (u křesťanských dětí) dávání Bohu. Bible učí, že dávání je výsada a zodpovědnost všech Božích lidí, nezávisle na věku nebo příjmu, protože jsme všichni byli proměněni evangeliem Ježíše Krista (2. Korintským 8,7-9). Jinými slovy, děti jsou schopné dávat Bohu jako všichni ostatní křesťané. Pokud jste dítě, vnímejte kapesné jako peníze, které dal Bůh do vašich rukou, abyste je pro něho spravovali. Pokud jste křesťanské dítě, jednou z nejpřirozenějších věcí, kterou můžete dělat se svým kapesným je, že část dáte Bohu. Přemýšlejte o tom a zkuste to. Je možné, že z toho budete mít větší radost, než si nyní myslíte.

3.      Jsem teenager. Můj příjem z brigády je velmi malý. Nebylo by férové očekávat, že z toho budu něco dávat.

Je pravda, že příjem z brigády je malý. A také je pravda, že teenageři ještě nejsou úplně finančně dospělí, protože jsou stále velmi závislí na svých rodičích. Ale Bible učí, že dávání je výsada a zodpovědnost všech Božích lidí, nezávisle na věku nebo příjmu, protože jsme všichni byli proměněni evangeliem Ježíše Krista (2. Korintským 8,7-9). Takže možná důležitější otázka, než „Kolik vydělávám?“, je „Jsem křesťan?“. Pokud jste křesťan, můžete dávat Bohu. Pro křesťanské teenagery je dobré, aby dávali Bohu i z toho mála, co mají. Apoštol Pavel napsal chudým makedonským křesťanům něco, co platí také pro křesťanské teenagery: „vždyť je-li zde tato ochota, pak je dar před Bohem cenný podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá.“ (2. Korintským 8,12).

4.      Rád bych své děti učil štědrosti, ale ve skutečnosti neexistuje způsob, jak by si to mohly vyzkoušet.

Ve skutečnosti je příležitostí mnoho. Pro začátek jich několik uvedeme: Za prvé, děti mohou být nezávisle na svém věku zapojeni do rodinného dávání. Vědí vaše děti, komu dáváte? Rodiče, které zapojí děti do rozhodovacího procesu, je už od malička učí důležitosti štědrosti. Za druhé, děti nezávisle na věku mohou dávat čas a energii do služby. Zkuste s sebou vzít děti, až půjdete rozdávat jídlo chudým, navštívit domov důchodců nebo shrabávat listí nemocným lidem. Tímto způsobem se naučí dávat ještě před tím, než vlastní jakékoli peníze. Za třetí, jakmile jsou děti dostatečně staré na to, aby se staraly o své vlastní peníze (ať už je to kapesné nebo výplata z brigády), rodiče by je měli vést k pravidelnému dávání církvi. Za čtvrté, mimo dávání církvi mohou dát rodiče dětem příležitost dobrovolně přispívat na projekty, ze kterých jsou ony samy nadšené. Tímto způsobem přijdou děti do styku s misionáři, službou ve městě a lidmi v nouzi. Rodiče mohou dětem vysvětlit, že mohou přispívat tam, kam je Bůh vede. Zde existuje konkrétní příležitost, jak mohou dávat. Jelikož má Generous Giving (Štědré dávání) databázi dárců a služeb, která dovoluje přispívat pomocí PaypPalu, rodiče mohou založit dětem PayPal účet, vložit na něj peníze a nechat děti, aby si vybraly jednu ze stovek služeb, která je v databázi. Děti mají mnoho příležitostí, jak dávat. Je na vás, kterou pro své dítě vyberete.

5.      Jsme si poměrně jistí, že naše děti budou dávat stejně, jako dáváme my. Proto nepotřebují žádné mimořádné vedení.

Štědří rodiče by si měli dát pozor na svoje odhady. Podle statistik existuje převládající trend, že děti a vnoučata promrhávají zděděné bohatství. Pouze 30 procent bohatých rodin dokáže úspěšně předat své bohatství do druhé generace a pouze 10 procent do třetí. A i pokud děti dokáží žít podle rodinného odkazu štědrosti, není zaručeno, že tak budou činit křesťanským způsobem. Je naprosto zásadní, aby rodiče ukazovali štědrost svým dětem. Děti se učí od vzorů a rodiče jsou jejich nejlepšími učiteli (Deuteronomium 6,6-7). Navíc rodiny, ve kterých má dávání dlouhou tradici, si musí dát velký pozor na to, aby evangelium Ježíše Krista zůstalo přednější, než odkaz rodiny. Rodinný odkaz nebude motivovat opravdovou křesťanskou štědrost, i přesto, že je to dobrá věc. Musíme učit své děti, že odevzdanost Kristu a jeho království je nejpřednější. Vše ostatní, včetně rodiny, je až na druhém místě (Lukáš 14,26). Rodiče by měli tyto věci dělat a modlit se za milost pro své děti.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*